Než nějaký borový, dubový, modřínový nebo smrkový velikán padne k zemi, je třeba s velkou rozvahou zvážit, zda je vhodný k účelu, pro který ho v lese hledám, aby z něj bylo správně přirozeně vysušené masivní dřevo k následnému použití doma nebo na stavbě.
Než vyskládám do hráně k přirozenému vysušení pořezané dřevo, tak neberu jako pilařské provozy vše, co těžařská firma pokácí. Na jedné stejné pasece, stejná dřevina, stejného stáří, má u každého stromu rozdílné podmínky pro svůj růst.
Strom může růst uvnitř lesa, na okraji paseky, ve srázu nad kokořínskou roklí, mít vedle silnějšího bratříčka anebo se třeba v mládí zbytečně rychle šplhal nad korunu staršího stromu, aby získal více světla.
Abych tuhle snahu o kvaltní dřevo následně nezničil chemickými přípravky vydávajícími se za ochránce dřeva, vysouším vyhotovené řezivo pouze po staru, přirozeným způsobem.
čti dál....Společenství stromů funguje jako podhoubím a kořeny propojená síť.
Ve stromu je obdobné zastoupení vody, jako v člověku. Má to stejné i s kůrou, jako my s kůží. Jakékoliv poranění jeho vnější ochrany je pro něj stejně nepříjemné.
Voda teče pouze směrem dolů. Všechna moře jsou níž než je pevnina. Kdo pro člověka a ostatní živé tvory zadrží pro život nutnou tekutinu ? Stromy a jejich kořeny.
V lese to krásně voní, je tam klid a zpívá to tam. A co takhle přiložit hlavu k velikánovi a aspoň část jeho kmene obejmout rukama. On se rád o energii podělí.
Les na Vás mluví a stromy se nabízejí, chce to umět v nich číst a přizpůsobit tomu vysoušení dřeva.